Práva cestujících v letecké dopravě

Letecké služby patří mezi nejrychlejší způsoby dopravy osob i zboží, a také proto zájem cestujících o nabídku aerolinek vzrůstá. Zároveň se ale cestující stále častěji dostávají do situací, kdy jsou nějakým způsobem dotčena jejich práva. Ta jsou upravena jednak v mezinárodní úmluvě, jednak v nařízení Evropské unie o právech cestujících. Obě tyto normy se navzájem prolínají a vytvářejí někdy ne příliš přehlednou spleť pravidel.

V únoru roku 2005 vstoupilo v platnost nové nařízení EU číslo 261/2004, které upravuje práva cestujících v případě odepření vstupu na palubu letadla nebo zrušení či zpoždění letu. V červenci roku 2004 nahradila existující Varšavskou úmluvu nová Montrealská úmluva, která zakotvila nová práva na náhradu škody v případě ztráty, zničení či zpoždění zavazadel či osob. Montrealská úmluva i nařízení EU se staly součástí českého právního řádu a upravují pro cestující nejpalčivější problémy, které cestujícího mohou potkat nejčastěji.

Zavazadla

Potíže při přepravě zavazadel jsou nejčastějším problémem, se kterým se cestující setkávají. Montrealská úmluva stanoví velmi přísná pravidla týkající se doby, během které může cestující vznést svůj nárok vyplývající ze ztráty, zpoždění nebo zničení zavazadla. Postižený cestujících vyplní spolu s pracovníky leteckého dopravce protokol na letišti, když zjistí, že jeho zavazadlo bylo zničeno nebo chybí. Nicméně některé letecké společnosti ještě vyžadují poslat dodatečný dopis, ve kterém cestující uplatní nárok ze zničeného, zpožděného nebo ztraceného zavazadla danému leteckému dopravci v určité době proto, aby mohli být odškodněni.

Cestující musejí uplatnit nárok ze zničení zavazadla nebo chybějícího obsahu do 7 dnů od převzetí zavazadla. Nárok ze zpožděného zavazadla musí být uplatněn do 21 dnů od okamžiku, kdy bylo zavazadlo převzato a konečně nárok ze ztráty zavazadla nemusí být uplatněn do žádného konkrétního data, ale doporučuje se uplatnit tento nárok tak brzy, jak je to jen možné po jednadvacátém dni od dne předpokládaného převzetí.

Velké množství cestujících má problémy prokázat hodnotu zničených nebo ztracených zavazadel. Cestující se zcela přirozeně domnívají, že jejich zavazadlo dorazí na místo určení bez potíží, a proto je velmi málo cestujících, kteří uchovávají účtenky za zavazadlo a věci, které jsou jeho obsahem, po měsíce nebo roky právě pro případ zničení během letu nebo ztráty.

Na druhou stranu dokonce i cestující, kteří prokáží hodnotu zničených nebo ztracených věcí většinou nedostanou od aerolinií náhradu v plné výši, neboť v prvé řadě je složité vůbec prokázat, že předmětné věci byly ve ztraceném zavazadle uloženy.

Konečně sama Montrealská úmluva stanoví horní hranici pro náhradu za ztrátu zavazadel. Touto hranicí je přibližně 1.000,- SDR (kurs uveden v kursovém lístku ČNB), tedy zhruba částka 32.000,-Kč. Montrealská úmluva nestanoví žádná pravidla pro stanovení kompenzace zpoždění či poničení zavazadel. V případě zpoždění zavazadel někteří letečtí dopravci poskytují určitou jednorázovou částku tak, aby byly pokryty nutné výdaje. Jiní přepravci pak tuto částku poskytují v závislosti na počtu dnů, po kterou zpoždění zavazadla trvá. Další přepravci pak dávají přednost uhradit cestujícímu cenu věcí, které si musel nezbytně koupit místo věcí ve zpožděném zavazadle. V tomto posledním případě je pak třeba předložit účtenky. Podrobné podmínky reklamace bývají obsahem všeobecných přepravních podmínek dopravce.

Zpoždění, zrušení letu a odmítnutí přístupu na palubu letadla

Zpoždění, zrušení letu a odmítnutí přístupu na palubu letadla je upraveno nařízením EU č. 261/2004, které nahradilo dřívější vnitrostátní právo. Lze říci, že nařízení stanovilo velmi přísná pravidla pro zrušení letů a náhrady cestujícím za takovéto zrušení. Uvedené nařízení se vztahuje na cestující, kteří mají potvrzenou rezervaci na některý let a na letišti se včas přihlásili k přepravě, tedy jinými slovy k odbavení. Výjimkou je situace, kdy např. zrušení letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné žádnými přiměřenými opatřeními zabránit. Takovými okolnostmi jsou například stávky personálu letiště, počasí nebo bezpečnostní rizika.

Ačkoliv za určitých podmínek, může letecký dopravce odepřít cestujícím nástup do letadla proti jejich vůli, musí tyto cestující neprodleně odškodnit a poskytnout jim pomoc stanovenou nařízením. Toto pravidlo se vztahuje i na zpoždění letu. Konečně v případě, že je let zrušen bez náhrady a cestující nejsou o zrušení informováni alespoň 2 týdny předem, mají právo na pomoc a náhradu škody. Toto neplatí tehdy, je li cestujícím oznámeno zrušení letu ve lhůtě menší než dva týdny před plánovaným časem a je jim nabídnut jiný přiměřený let, dle přísných kritérií uvedených v nařízení.

Náhrada škody je nařízením stanovena na částky v rozmezí od 175 kč do 600 kč v závislosti na délce letu a případném zpoždění. Samotná pomoc pak spočívá, v závislosti na okolnostech, v poskytnutí stravy a občerstvení nebo ubytováním v hotelu, v náhradě pořizovací letenky nebo zpátečním letu do místa odletu a nebo přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na cílové místo letu.

Škoda způsobená při navazujících letech

Někdy dochází k případům, kdy zpoždění prvního z letů jednoho leteckého dopravce vede ke zmeškání dalšího spoje jiného leteckého dopravce. První z dopravců je pak odpovědný za obtíže a dodatečné výdaje podle ustanovení nařízení č. 261/2004, a její povinností je například zajistit cestujícímu občerstvení nebo ubytování.

Možnosti řešení sporu

V případě, že oprávněné nároky cestujícího nejsou leteckým dopravcem uspokojeny, neexistuje žádný specializovaný rozhodčí soud, který by se takovým sporem zabýval. Obecně jedinou institucí, u které by se cestující mohl účinně domáhat ochrany svých práv, je soud. V praxi to často znamená, že cestující raději, než aby podali žalobu soudu, rezignují na svá práva.

Nicméně v případě, že se cestující nakonec rozhodne vést soudní spor a tento spor se netýká smrti cestujícího nebo jeho zranění, může si cestující vybrat, ke kterému soudu podá žalobu.

Těmito soudy jsou:

• soud ve státě a v místě sídla přepravce, nebo ve státě a v místě, kde sídlí faktické ústředí dopravce, nebo
• soud v místě, kde sídlí zastoupení přepravce, u kterého si koupil letenku, nebo
• ve státě a v místě jeho destinace.

Samotnou žalobu je pak nutné podat do dvou let od příletu, nebo ode dne, kdy letadlo mělo doletět, nebo od zastavení přepravy.

Problém nastává v případě, že sám cestující nežije ani v jednom z výše uvedených států. V takovém případě pak cestující velmi často dojde k závěru, že spor vedený advokátem mnoho set kilometrů daleko pro něj nemá význam. Důsledkem toho je, že není mnoho soudních sporů, které by byly proti leteckým dopravcům vedeny. Z právnického úhlu pohledu to pak znamená, že v důsledku malé četnosti takovýchto sporů není vytvářen jakýkoliv ucelený výklad Montrealské úmluvy.

Podání stížnosti

K podání stížnosti týkající se odepření nástupu na palubu, zrušení letu, významného zpoždění letu (podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004) je třeba použít přiložený formulář. (Formulář nelze použít k reklamaci ztráty, zpoždění či poškození zavazadla.)

Řádně vyplněný formulář stížnosti je třeba zaslat Vašemu leteckému dopravci. V případě, že Vám ze strany letecké společnosti nebyla do 6 týdnů ode dne přijetí stížnosti poskytnuta odpověď nebo pokud nejste s odpovědí spokojeni, zašlete, prosím, vyplněný formulář na e-mailovou adresu Úřadu pro civilní letectví (caa@caa.cz nebo podatelna@caa.cz).